Vážení návštěvnící,
srdečně vás zveme na odbornou konferenci „DIALOG“, která se uskuteční v termínu 21. – 23. dubna 2024 v OREA Resort Santon ****, Brno-Bystrc.
Hlavní témata konference:
No one has responded yet.
Automating laboratory processes can bring numerous benefits such as improved efficiency, increased throughput, and reduced errors. However, automation projects in a diagnostic laboratory also present various challenges that must be overcome to achieve success. Complexity of laboratory processes: Diagnostic laboratory processes are often complex, and automation of such processes requires detailed knowledge of the laboratory workflow, instrumentation, and sample management. Proper analysis of laboratory processes and workflows is necessary to ensure that automation is properly implemented. Overall, successful automation projects require careful planning, effective change management, technical expertise, and ongoing monitoring and maintenance to ensure continued success while adhering to measurable goals.
Alain Siebenmann
Zdravotní sestra nemá na starost jen péči o pacienty, ale musí se věnovat administrativě a spolupracovat s lékaři a kolegy z ostatních oborů. Cílem přednášky je zamyšlení se nad obsáhlostí povinností včetně výhod a nevýhod rutinní práce zdravotní sestry. Prezentace zahrnuje odběr biologického materiálu a spolupráci s pacienty, lékaři a laboratoří. Na zdravotní sestry jsou kladeny požadavky ze strany lékařů a laboratoří, ale nelze je vždy splnit. Sdělení by mělo vzbudit v posluchačích zamyšlení se nad sebou samými a spolupráci se zdravotní sestrou.
Alena Hálová
Alena Tichá
Nařízení (EU) 2017/746, známé pod zkratkou IVDR, přináší do celého životního cyklu zdravotnických prostředků pro diagnostiku in vitro nečekaně mnoho komplikací. Mnohé z těchto komplikací jsou již zřejmé, některé jiné tuší zatím jen odborníci na regulaci zdravotnických prostředků, kteří sledují bolestnou evropskou implementaci "sesterského" nařízení 2017/745 o obecných zdravotnických prostředcích - tuší tak, co do oblasti IVD teprve přijde. Některé oblasti jsou nicméně specifické pro diagnostické zdravotnické prostředky a těm se bude přednáška věnovat především - jedná se zejména o problematiku tzv. in-house zdravotnických prostředků. Ale není to jen problematiku článku 5 IVDR, která bude do budoucna činit problémy. Podíváme se proto také na vstup inovací na trh IVD prostředků v EU, na problémy výrobců, na náklady na certifikaci a další aspekty. Závěrečné shrnutí bude doporučením pro kolegy zodpovědné za provoz klinických laboratoří s cílem usnadnit jim zvládnutí nadcházejícího obtížného období.
Aleš Martinovský
Anti-Mülleriánský hormon (AMH) je hormon, který se využívá k posouzení ovariální rezervy žen. V retrospektivní studii FN Brno byl hodnocen u unikátního dlouhodobě sledovaného souboru dívek a žen, které v raném věku prodělaly onkologické onemocnění. Hladina AMH byla statisticky porovnána s procentuálním zastoupením jednotlivých diagnóz, způsobem léčby, věkem v čase vyšetření i v době diagnózy spolu se schopností porodit zdravé děti. Fischerovým přímým testem byl prokázán statisticky významný vliv (P<0,0001) dávky chemoterapie, rozdíl, zda pacientky podstoupily radioterapii či ne (P=0,0007) a v jaké oblasti těla (P=0,0006). Dále bylo zjištěno, že stoupající věk v čase onkologické diagnózy snižuje výslednou hodnotu AMH. AMH byl stanovován chemiluminiscenční metodou na analyzátoru Access 2, Beckman Coulter. Na základě získaných dat bude u dlouhodobě sledovaných pacientek po prodělaném onkologickém onemocnění vytvořen algoritmus pro odběr AMH.
Alice Hoffmannová
Denisa Vlčková
Vzdělávání je základní součástí práce ve fakultní nemocnici. Bez předávání zkušeností není možné zajistit kontinuitu naší práce, a to zvlášť v dnešní době, kdy dochází k rozvoji nových diagnostických metod a jejich využití v denní praxi. Na výuce je krásné i to, že dochází nejen k předávání informací mezi učitelem a studenty, ale také opačným směrem a nám to umožňuje zůstat v kontaktu s realitou rutinní laboratoře. Ze své pozice vedoucí katedry se snažím o stále větší zapojení mladších přednášejících, aby tento DIALOG byl co nejpřínosnější. Samotná výuka, stejně jako tento blok, by měla být o komunikaci o zapojení obou stran, proto zde s velkou radostí uvítáme i názory nejen čerstvých absolventů, ale i frekventantů martyria současného vzdělávání a snad se nám povede posunout tak i jeho kvalitu v příštích letech.
doc. Ing. Drahomíra Springer, Ph.D.
Hana Vimmerová
Lékař klinické biochemie spolupracuje s vlastními kolegy v laboratoři, ale zároveň je důležitým pojítkem s klinickými pracovišti a jejich zaměstnanci. Lékař by měl práci zdravotní sestry, laboranta i analytika znát dobře. Mají povědomí o práci lékaře klinické biochemie ostatní kolegové z klinických oborů? Je pro laboranty a analytiky důležitý lékař na oddělení klinické biochemie? Cílem tohoto sdělení není ukázat, kolik toho lékař klinické biochemie musí zvládnout, ale jak to zvládnout co nejlépe.
Jana Čepová
Banka biologického materiálu Masarykova onkologického ústavu (BBM MOÚ) je koordinátorem české sítě biobank - BBMRI.cz, kterou tvoří 8 členů. Od roku 2013 je zakládajícím členem konsorcia evropské výzkumné infrastruktury BBMRI-ERIC. Jedním z hlavních cílů této sítě biobank je na národní úrovni sjednotit právní, etické a společenské principy spolu s optimalizací metodik tak, aby u všech členů BBMRI.cz byly dosaženy minimální standardy kladené na management kvality. BBM MOÚ je zaměřena na uchovávání dlouhodobě zamražené nebo jinak zpracované tkáně a dalšího humánního biologického materiálu onkologických pacientů a klientů Centra prevence MOÚ. Tento biologický materiál poskytuje včetně souvisejících dat především pro vědeckovýzkumné účely. V březnu 2023 získala BBM MOÚ akreditaci dle normy ČSN ISO 20387:2021 Biotechnologie-Biobanky. Podpořeno projektem BBMRI.cz, reg. č. LM2023033.
Kristína Greplová
Anti-Mülleriánský hormon (AMH) je hormon, který se využívá k posouzení ovariální rezervy žen. V retrospektivní studii FN Brno byl hodnocen u unikátního dlouhodobě sledovaného souboru dívek a žen, které v raném věku prodělaly onkologické onemocnění. Hladina AMH byla statisticky porovnána s procentuálním zastoupením jednotlivých diagnóz, způsobem léčby, věkem v čase vyšetření i v době diagnózy spolu se schopností porodit zdravé děti. Fischerovým přímým testem byl prokázán statisticky významný vliv (P<0,0001) dávky chemoterapie, rozdíl, zda pacientky podstoupily radioterapii či ne (P=0,0007) a v jaké oblasti těla (P=0,0006). Dále bylo zjištěno, že stoupající věk v čase onkologické diagnózy snižuje výslednou hodnotu AMH. AMH byl stanovován chemiluminiscenční metodou na analyzátoru Access 2, Becman Coulter. Na základě získaných dat bude u dlouhodobě sledovaných pacientek po prodělaném onkologickém onemocnění vytvořen algoritmus pro odběr AMH.
Miroslav Beňovská
Přednáška je zaměřena na specializační vzdělávání z pohledu absolventa, a to chronologicky od specifikace podmínek pro zařazení uchazeče, až po atestační zkoušku a získání odborné způsobilosti. Součástí je subjektivní výčet pozitivní i negativní faktů ovlivňující průběh specializačního studia v oboru klinická biochemie, který by mohl vést k zahájení dalších diskuzí nad tímto tématem mezi výborem a členy odborné společnosti.
Nela Chobolová
Familiární hypercholesterolemie (FH) je závažné dědičné onemocnění spojené s velmi vysokými koncentracemi LDL cholesterolu (LDL-C). To vede k akcelerované progresi aterosklerózy a k časným KV komplikacím, především k IM. Výskyt heterozygotní FH (HeFH) v populaci se odhaduje na 1:200-250 (asi 40 000 pac. v ČR), homozygotní FH je vzácná. Příčinou FH je nejčastěji mutace v genu pro LDL receptor (LDLR) nebo Apolipoprotein B. Kazuistika: 27letá pac. s LDL-C 6,4 mmol/l a prokázanou HeFH (mutace v genu pro LDLR) plánovala graviditu. Statinová léčba proto byla několikrát odložena (statiny jsou KI v těhotenství). Ve 33 letech pac. prodělala IM. Teprve poté byla zahájena hypolipidemická léčba. Ve 41 letech pac. otěhotněla (statiny si sama vysadila), porodila bez komplikací. Včasná a intenzivní statinová terapie je zcela zásadní pro zlepšení prognózy pacientů s FH. Objevují se nyní první vědecké články, které v odůvodněných případech statiny v těhotenství připouští.
Ondřej Kyselák
Ondřej Kyselák
Laboratorní diagnostika čelí v posledních letech různým výzvám především v oblasti pre-analytické a post-analytické fáze. Jako každá laboratoř musíme spolupracovat jak s odběrovými sestrami, tak i s kliniky na různých pracovištích fakultní nemocnice s cílem vydat včas správný výsledek. Jakou roli v tomto procesu hrají různé odběrové materiály nebo transportní systém ? Cílem přednášky je seznámit auditorium se zkušenostmi z provozu na pracovišti Centrálních laboratoří ve Fakultní nemocnici Bulovka.
Pavel Bartoš
Požadavky na získání kompetence notifikované osoby pro posuzování shody IVD podle zrušené směrnice 98/79/ES (IVDD) a nařízení (EU) 2017/746 (IVDR) se významně liší jak do hloubky, tak šíře nezbytných znalostí a zkušeností. Podstatně rozšířený rozsah prostředků posuzovaných za účasti notifikované osoby a nové postupy zahrnující součinnost s referenčními laboratořemi, odbornou skupinou podle čl. 106 nařízení (EU) 2017/745 (MDR) a kompetentními autoritami nebo agenturou EMA kladou spolu s požadavky Přílohy VII vysoké požadavky na systém kvality notifikované osoby, detailní důkazy kvalifikace jednotlivých pracovníků i notifikované osoby jako celku a konečně na precizně zpracované postupy pro posuzování shody různých typů IVD. Náročné požadavky jsou jedním z důvodů, proč je v současné době notifikováno podle nařízení IVDR pouze 10 institucí. ITC o notifikaci podle IVDR usiluje a v současné době zpracovává rozsáhlé podklady, které jsou nezbytnou součástí žádosti.
Pavel Vaněk
Informace o stavu platné legislativy týkající IVD z ohledem na zdravotnické laboratoře. jaké změny na trhu s IVD mohou laboratoře v příštích létech očekávat a jak mohou tyto změny ovlivnit jejich provoz a ekonomiku. Jaké požadavky jsou nově kladeny na testy, které si poskytovatelé zdravotních služeb vyrábějí sami a jak se s nimi co neefektivněji vyrovnat.
Petr Šmídl
Plná automatizace (TLA) byla donedávna doménou převážně velkých laboratoří s objemem v řádech tisíců zpracovaných vzorků denně. V současnosti se s ní můžeme běžně setkat také ve středně velkých a menších laboratorních provozech typu krajských, okresních či soukromých laboratoří. Důvodů pro to je hned několik - zvyšující se nároky na kvalitu a rychlost vyšetření, orientace na laboratorní proces jako na celek, tedy včetně pre- a post-analytické části (právě zde se děje 75% všech laboratorních chyb a přibližně 70% všech manuálních činností), nedostatek kvalifikovaného personálu na pracovním trhu a bezpečnější pracovní prostředí. Nedílnou součástí TLA je dnes také klinický software, zajišťující automatizaci procesů spojených s řízením toku dat. Diskuzní blok má za cíl představit vám zkušenosti zástupců 5 laboratoří, přinášejících 5 různých příležitostí k automatizaci a 5 různých příběhů. Od přípravy projektu až po jeho realizaci a zavedení do rutinního provozu laboratoře.
Petr Suchan
Petra Chadimová
Digitální dvojče je koncept, ve kterém k reálnému systému (např. výrobní linka, produkt) máme i jeho digitální model. Tento digitální model je používán jak při vývoji a zdokonalování reálného systému, tak i efektivně napomáhá během celého životního cyklu reálného systému (např. pro úpravu nastavení). V přednášce se zaměřím na to, jakým způsobem může laboratoř profitovat z digitálního dvojčete. Ukáži, jaké jsou naše první zkušenosti s touto technologií v laboratoři, jaké benefity digitální dvojče přináší laboratoři a v neposlední řadě i co dalšího může v budoucnu přinést.
Přemysl Šůcha
Řízení lidských zdrojů v klinické laboratoři v sobě zahrnuje mnoho oblastí, jako jsou plánování, nábor, adaptační proces, motivace, hodnocení výkonu, odměňování, vzdělávání a stabilizace zaměstnanců. Určitou laboratorní i mezilaboratorní standardizaci do řízení lidských zdrojů přinesla povinná akreditace laboratoří dle ISO. Jednu z klíčových oblastí úspěšného fungování klinické laboratoře sehrává leadership. Vedení klinické laboratoře by mělo být schopno inspirovat, motivovat a vést zaměstnance tak, aby dosáhli cíle, který vnímají všichni jako společný. Leadership v klinické laboratoři zahrnuje především: 1. Týmovost - schopnost vytvořit efektivní a harmonický tým, včetně rozpoznání individuálních talentů zaměstnanců a jejich zapojení do projektů 2. Komunikaci – schopnost jasně a efektivně komunikovat a řešit případná komunikační nedorozumění 3. Flexibilitu – schopnost přizpůsobit se změnám a rychle reagovat na aktuální situaci 4. Řešení problémů – schopnost identifikovat a řešit problémy 5. Vedení výzkumu – schopnost vedení výzkumných projektů Výše uvedené principy lze demonstrovat na konkrétních příkladech.
Richard Průša
Rostislav Kotrla
Už od dob vzniku společnosti Beckman Coulter ČR, jako pobočky koncernu Beckman Coulter, byla imunochemie její vlajkovou lodí. Postupem času se hlavní portfolio přesunulo od manuálních souprav, vyráběných přímo v Praze, směrem ke stále větší a větší automatizaci. Moderní doba klade důraz nejen na dostupnost vlastních výsledků, ale především na odbornost laboratorního personálu jako garanci kvalitní podpory lékařů a potažmo špičkové péče o pacienta... Proto se imunochemie firmy Beckman Coulter prostřednictvím řady DxI ubírá směrem, který umožňuje vysoce kvalifikovaným pracovníkům soustředit se místo na rutinní obsluhu analyzátorů na nadstandartní péči a kvalitu poskytovaných výsledků.
Tereza Tietze
Blok IVD-R úskalí a vývy představí novou IVD-R evropskou direktivu její alikaci a rizika v každodenní praxi. z pohledů výrobců, uživatelů i notifikované osoby. Diskutovat se bude o tzv. home made metodách, riziku omezení texstů a růstu nákladů na diagnostika. Rizikem v rámci EU je nedostatek notifikovaných osob a referenčních laboratoří. Čas naplnění direktivy se blíží, i když byl již odložen....
prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA
Vladimír Kurfürst
Sdělení bude zaměřeno na problematiku komunikace mezi sestrami, analytiky a lékaři. Bude zde uvedeno několik příkladů z praxe, ve kterých se právě komunikace stala základem úspěšné léčby pacienta. Právě komunikace je totiž důležitá pro pochopení problémů té či oné strany a jejich následnému řešení. Mluvme spolu a vše zvládneme s nadhledem!
Po dokončení studia biochemie na Přírodovědecké fakultě UK Praha v roce 1987 nastoupil do mikrobiologické laboratoře tehdejší OHS Znojmo. V roce 1993 přestoupil na Oddělení klinické biochemie Nemocnice Znojmo. Zde se od začátku podílel na rozvoji automatizace imunochemických metod, zavádění systému řízení kvality a zejména na využití middleware v rámci integrace a automatizace laboratorního provozu. Od roku 2015 je primářem OKB.
Zdeněk Veškrna
Petra Kabeleová
Nádorová onemocnění přestavují druhou nejčastější příčinu úmrtí. Odhaduje se, že každý čtvrtý občan ČR onemocní zhoubným nádorem a každý pátý občan na toto onemocnění zemře. Incidence nádorových onemocnění neustále narůstá. Pozitivní je, že klesá mortalita, což je způsobeno významnými pokroky v terapeutických možnostech a sekundární prevenci, tj. včasném záchytu onkologických onemocnění. Kromě klasických tumorových markerů, jejichž hlavní použití zůstává v oblasti monitorování onemocnění, narůstá význam markerů molekulární biologie. Tyto markery se uplatňují např. ve vyhledávání pacientů s hereditárními formami nádorového onemocnění. Další uplatnění je v prediktivní onkologii. Narůstající počet cílených protinádorových léčiv a nové poznatky nádorové biologie ukazují, že indikace cílené léčby se bude v budoucnu opírat o větší spektrum molekulárních prediktorů, které budou lépe charakterizovat vlastní nádorové onemocnění a predikovat jeho odpověď na zvažované možnosti léčby.
Zdeňka Čermáková
V prvním roce po ukončení studia se často rozhodujeme, v jakém oboru budeme pracovat. Po nástupu do zaměstnání se v adaptačním procesu snažíme překlenout nejen propast mezi pre a postgraduálním vzdělávání, ale začlenit se také do kolektivu a najít si v něm místo. V interaktivní prezentaci shrneme osobní zkušenosti z prvního roku v laboratoři klinické biochemie FN Plzeň u začínající lékařky a bioanalytičky. Budeme hledat silné a slabé stránky vzdělávacího procesu, hlavně motivy pro volbu oboru a klíčové sapekty, které formují ne/spokojeného zaměstnance. Nakonec přidáme mezinárodní nadhled a publikovaná doporučení.
MUDr. Daniel Rajdl, Ph.D.
